Jak optimalizuji stránky

autor atd LH mrtvyblog | cal 24.11.2011 | Byznys byznys |

Trocha povídání o tom, jak píši články na weby, jak se je snažím optimalizovat a jaké to má výsledky. Řeč bude spíše o praktičtějších věcech než o blábolení o tom, jestli dát text do b nebo do strong.


přírodopisný web, hledanost spojení vánoční dárky, nejde vybrat klíčové slovo z našeptávače na seznam, statistika hledanosti dotazu studium, význam slova fristail, kolik lidí hledalo slovo studium v seznamu, časovací krmítko, film o objevení ameriky, sponzorovani portalu, účastníci zájezdu online celý film,

Návrh klíčových slov

Před samotným napsáním článku je vhodné udělat si seznam klíčových slov. Je to asi to nejpodstatnější, co člověka při optimalizaci čeká. Seznam klíčových slov by měl odrážet uživatelovy choutky a potřeby, nemůžete mít seznam klíčových slov složený z frází, které nikdo nehledá. Příkladem budiž případ človíčka, který se chlubil, že jeho přírodopisný web je první na frázi „zvíře“. To je sice moc hezké, ale kolik lidí kdy hledalo frázi „zvíře“? Bez dalších slov, samozřejmě, pouze „zvíře“. Nejspíše to nijak ohromná spousta lidí nebude a čert ví, co vůbec hledají. Mohou klidně hledat film Zvíře. Optimalizace u přírodovědného webu na slovo „zvíře“ tedy zřejmě ztrácí význam a jedná se o špatné a nevhodné klíčové slovo. Máte-li web o zvířatech, bude mnohem lepší, když se zaměříte na optimalizaci stránek s jednotlivými zvířaty, než zbytečně plýtvat energií na nicneříkající a nikým nehledající klíčové slovo „zvíře“.

Já si vždycky sednu a začnu přemýšlet, co by tak lidi mohlo o tomto tématu zajímat. Postupně mě napadají další věci, o které bych mohl rozšířit článek a tím pádem se můj seznam klíčových slov prodlužuje. Pokud na to nemáte hlavu, můžete využít i volně dostupných nástrojů. V prvé řadě je to našeptávač Seznamu, který vám pomůže odhalit, co tak lidi hledají. Jednoduše napište nějaké klíčové slovo a Našeptávač vám zobrazí, co lidé s tímto slovem hledají. Pomůcka je to dobrá, ale ještě to není to pravé ořechové, protože vám zobrazí jen ty fráze, které na zadané slovo začínají.

Daleko lepší je využít seznamáckou statistiku hledanosti slov, kde můžete zadat jakýkoliv výraz a systém vám vyhodí relevantní fráze, které lidé hledají, včetně přibližné statistiky hledanosti. Ještě důmyslnější je Googlí nástroj pro návrh klíčových slov v AdWords, kde také zadáte klíčová slova a Google vám vrátí příbuzné fráze. Můžete takto objevit nová a užitečná klíčová slova. Podobný nástroj se pravděpodobně nachází i v systému SKlik, ale tam nejsem zaregistrovaný, takže neporadím.

Člověk by si měl také dát práci s návrhem synonym, která lze použít. Spousta lidí zná a hledá jednu věc pod různými názvy, takže to chce dále zkoumat, jestli nějaká taková synonyma existují. Žádný online nástroj přímo na hledání synonym neznám, ani nepoužívám. Většinou spoléhám na Googlí nástroj a na svou hlavu. Ale kdybyste přeci jen potřebovali alespoň něco, můžete zkusit Jyxo, které v pravém sloupečku občas vypíše synonyma (zná-li nějaká).

Dalším možným způsobem, jak najít, co lidi ohledně daného tématu zajímá, jsou webová fora a diskuse. Dnes už najdete diskusní forum opravdu o každé blbosti, takže je dost možné, že se v některém z nich vyskytuje vlákno, ve kterém se probírá vaše téma. Projeďte si toto vlákno a zjistěte, co lidi skutečně zajímá. Můžete tam najít další klíčová slova a náměty, o co rozšířit článek/stránku.

Posledním bodem bude studium konkurence. Není pravděpodobné, že budete psát o něčem, o čem ještě nikde nebylo napsáno. Podívejte se na konkurenci a podívejte se, jestli tam není něco, co by vás zaujalo, co ještě nemáte v seznamu klíčových slov. Pokud má konkurence veřejně přístupnou statistiku, můžete si ji prohlédnout, ale na to příliš nespoléhejte; nestává se to často.

Při výběru klíčových slov také mějte na paměti, že u nás se hledají především podstatná jména („auto“), občasně doplněná o zkonkretizující přídavné jméno („červené auto“) a málokdy se hledají slovesa. Když už to sloveso bývá, jedná se většinou o infinitiv. Typické u dotazů typu „jak něco udělat“. Samozřejmě se hledají i další druhy, ve statistikách narazíte na ledacos, ale vesměs už nejde o nic hromadného a velkého.

Teď přejdeme k vlastnímu napsání článku.
Jak napsat článek

Já si obvykle položím před sebe seznam klíčových slov (technicky vzato si je napíšu na tabuli :-)) a začnu psát. Klíčová slova mám seřazena od nejdůležitějšího po nejméně podstatné. Nejdůležitější klíčové slovo by měla být to, co bude zajímat nejvíce lidí a tímpádem by mělo být na stránce co nejdříve, aby ty hordy uživatelů, které takto přilákáte, nemuseli hledat svou informaci uprostřed stránky. Zkrátka nejdůležitější věci patří co nejvýše.

Z toho také plyne jedno poučení: vymyslete hezký, výstižný a klíčových slov plný nadpis článku :-). Nadpis bývá obvykle velice nahoře, takže bude získávat vyšší hodnocení než klíčové slovo zanořené v sedmnáctém odstavci stránky. S tím také souvisí (podle mého názoru) mýtus, že nadpis <h1> je pro SEO velice důležitý. Nemyslím si to; respektive – ano, je velice důležité to, co je v něm napsáno, ale není už důležité to, že je ten text zrovna v elementu <h1>. Každopádně už kvůli přístupnosti by ten hlavní nadpis v <h1> být měl, takže ať už věříte čemu chcete, nadpis <h1> rozhodně používejte. Pokud píšete nějaký návod, jsou dobré názvy začínající na „jak…“. Třeba „Jak optimalizuji stránku“ :-).

Snažte se psát hezky a čtivě a dostatečně kreativně vkládat do odstavců jednotlivá klíčová slovo. Pozor – nesmí se to změnit na přidávání vaty kolem připravených klíčových slov! Text musí mít smysl, jinak to uživatel, kterého jste tak pracně přilákali, pozná a uteče, protože nesmysly číst nebude. Hustota slov by měla být pokud možno přirozená. Konkrétní poměr je vždycky ošidný a k ničemu nevede. Já to většinou dělám tak, že při samotném psaní na SEO úplně zapomenu a snažím se článek napsat tak, aby byl co nejsrozumitelnější čtenáři. Tím zároveň dosáhnu více méně přirozené hustotě klíčových slov.

Přesto ale po napsání článku přichází kontrola. Jako první zkontroluji, jestli je hustota klíčových slov vyvážená. Může se totiž stát, že přese všechnu snahu o přirozenost budou v článku nevyvážená klíčová slova. Například v první polovině jich bude patnáct a v druhé polovině jen jedno. Hustotu nezjišťuji žádným nástrojem, pouze si nechám zvýraznit všechna slova. To obvykle provádím v Opeře pomocí vyhledání slova na stránce pomocí tečky – stisknu tečku a napíši slovo – Opera zvýrazní všechny výskyty daného slova. Pokud se to v některé části článku přespříliš přebarvilo, přichází na řadu přepisování. Postupem času budete nacházet méně takových shluků, alespoň mně se to již daří. Samozřejmě neplatí, že by všechna klíčová slova musela být rozložena do celého článku, existují také lokální klíčová slova, které se třeba vyskytnou převážně v jedné části článku. Například není nečekané, že se v článku o autech v kapitole „Jak fungují brzdy“ vyskytuje slovo „brzdy“ daleko více než v ostatních částech stránky.
Proximita

Dalším důležitým faktorem je blízkost klíčových slov (neboli proximita). U nás se docela často hledají dvouslovné fráze, takže se vyplatí jim věnovat zvláštní pozornost. Pokud totiž uživatel hledá například „antonín bouda“, Google vám předhodí všechny stránky, ve kterých se tato dvě slova vyskytují (a pak ještě přidá, na které vede odkaz s těmito slovy). A poté rozhoduje o relevanci těchto stránek a započítává do toho i blízkost hledaných slov v textu. Je zřejmé, že pokud je na stránce text „A cenu vyhrává Antonín Bouda!“, tak je tato stránka relevantnější než stránka, kde je v hlavičce napsáno „Antonín Panenka“ a v patičce „Stránku vytvořil Josef Bouda“. Na obou stránkách se obě slova vyskystují, ale první web je evidentně relevantější. Proto se vyplatí být velmi důsledný při volbě dvojic klíčových slov a ještě důslednější v jejich zařazení do textu.

Bývá to dosti zákeřné, protože uživatelé opravdu hledají různě. Například můj článek o RapGetu je nalézán pod frázemi „nefunguje rapget“ a „rapget nefunguje“. Na první pohled to vypadá stejně, ale není to tak. Vyhledávač nebere v úvahu pouze „vzdálenost slov“, ale také směr textu. Můžete si vyzkoušet, že Google opravdu vrací odlišné výsledky: nefunguje rapget a rapget nefunguje. Obě tyto varianty by tedy měly být v textu nějak rozumně a smysluplně zastoupeny.
Long tail (dlouhý ocas)

Lidé už nehledají (pokud to vůbec někdy dělali) pouze jednoduchá klíčová slova, ale berou vyhledávač jako odborníka na všechno a očekávají, že na položenou otázku naleznou odpověď. Proto se často můžeme setkat s dotazy, které jsou postaveny formou otázky. Ačkoliv by bylo jistě hezké, kdyby všichni hledali jen tak, že by z rukávu vysypali do vyhledávače požadovaná klíčová slova, tak se tak neděje a je důležité to mít na paměti. Proto je tak důležitý kvalitní a čtivý text – takový text je zároveň dostatečně různorodý, aby uspokojil všechny možné tvary, které může uživatel vymyslet.

S tím souvisí problematika long tailu, dlouhého ocasu. Když se podíváte na své statistiky, pravděpodobně zjistíte, že jednoduchá klíčová slova tvoří jen menší část z návštěvníků, kteří přišli skrze vyhledávač. Daleko větší část tvoří unikátní složitější dotazy. Co z toho vyplývá? Samotná optimalizace pouze na pár hlavních klíčových slov nestačí, text musí být skutečně natolik pestrý, aby pokryl všechny možné myslitelné tvary, které může uživatel v souvislosti s tématem hledat. Pro ilustraci: za poslední měsíc jsem zaznamenal 634 různých frází, na které ke mně někdo přišel ze Seznamu. Z toho: 70 % dotazů bylo naprosto unikátních (pouze jedna návštěva z hledáné fráze za poslední měsíc), pouze 6 % dotazů bylo hledáno desetkrát nebo vícekrát, 2 % dotazů byla hledána třicetkrát nebo vícekrát a pouze z 0,6 % dotazů jsem zaznamenal více než sto návštěv. Dotazy, které byly vyhledány alespoň desetkrát, tvoří 60 % návštěv ze Seznamu. Prvních deset nejvíce hledaných slovních spojení tvoří asi třicet procent návštěv. Dotazy z Googlu jsou ještě rozmanitější, prvních deset nejhledanějších dotazů tvoří pouze 15 % celkových návštěv a z dotazů, na které ke mně přišlo alespoň deset lidí, tvoří 35 % celkových návštěv. 65 % návštěv z Gogolu tedy tvoří unikátnější dotazy, které byly hledány méně než desetkrát.

Long tail se opravdu nevyplatí podcenit. Kromě toho, že unikátní dotazy přivedou obvykle více návštěvníků než pár vybraných dotazů, je ještě důležité si uvědomit, že návštěvníci, kteří přišli skrze vyhledávač vyhledávajíc složitější dotazy jsou cennější pro byznys. Je to příklad výše zmíněného příkladu se zvířetem. Co očekává ten, kdo hledá „zvíře“? Těžko říct. Je ale vcelku jasné, co očekává uživatel, který hledá „rys ostrovid“.
Po napsání článku

Když už napíšete článek, je na čase se podívat i na ostatní věci. Měli byste vytvořit nějaký smysluplný popisek stránky (meta tag description). Pro samotné řazení to asi nebude mít příliš velký vliv (myslím si, že ten se bude hodně blížit nule), ale každopádně Google stále ještě občas vypisuje meta description jako popisek ve výsledcích vyhledávání, takže můžete poměrně jendoduchým způsobem ovlivnit, co uživatel ve výsledcích uvidí. To je velice užitečné, protože jinak Google (a ostatní vyhledávače většinou taky) vypisuje úryvek ze stránky, který lze ovlivnit hůře.
Zpětné odkazy

Zpětné odkazy hýbou SEO světem, to už ví dneska každý, kdo se v odvětví pohybuje. Ačkoliv jsem tento článek chtěl pojmout spíš jako povídání o onpage faktorech (tedy o faktorech, které může ovlivnit samotná stránka), zmíním se okrajově i o zpětných odkazech. Ty lze totiž snadno získat i v rámci webu, na kterém se nachází článek. Není totiž nic jednoduššího, než vzájemně prolinkovat relevantní články na daném blogu/webu. Například když v článku o kvadratických rovnicích (mimochodem: všimněte si, že jsem na spojení kvadratické rovnice v Googlu první :-P) zmíním, že v případě záporného diskriminantu má rovnice řešení pouze v množině komplexních čísel, odkážu zároveň článek zabývající se komplexními čísly. Pokud odkaz vhodně zakomponujete do příbuzného článku, úplně zadarmo získáte velice relevantní odkaz. Hodí se to i pro uživatele, kteří tak mohou pronikat hloubš do webu.

Zároveň také odkazujte relevantní články na jiných webech. Hodně lidí se sice bojí, že odkazováním přijde o nějaké ranky a o pozice ve vyhledávačích a tak syslí co se dá a neodkáží ani prd, ale opak je pravdou. Pokud odkážete kvalitně zpracované a tématicky podobné stránky, může to být jen ku prospěchu věci (jak uživatelům, tak vyhledávačům). Seznam přímo na své stránce tvrdí:

    „S-rank se počítá automaticky a nelze jej snadno ovlivnit. Snažte se, aby na vaše stránky vedly odkazy z jiných stránek. Sami odkazujte na tematicky související stránky na jiných webech.“

S-rank je přitom jedna z veličin, ovlivňující výsledky vyhledávání. Myslím, že Google se bude chovat podobně.
Statistiky webu

Určitě se vyplatí sledovat statistiky webu, můžete z nich mnoho vyčíst. Hlavně se jedná o informace, které články jsou nejoblíbenější (a tím pádem na která témata se dále zaměřit) a o dotazy kladené vyhledávačům. Z těchto dotazů můžete zjistit, co uživatelé hledají, což opět pomáhá při určování klíčových slov. Můžete se také snadno dovědět, o co byste měli článek rozšířit, pokud ve frázích naleznete nějaké zajímavé klíčové slovo, které v článku není rozvinuto tak, jak by mohlo být. Například mnou již zmiňovaný článek byl nalezen právě na frázi „nefunguje rapget“. To mě zaujalo, protože takové klíčové slovo jsem při návrhu buď opomněl nebo ho úplně nezpracoval. Protože jsem ho ale objevil ve statistikách, zpracoval jsem ho a rozšířil článek o sekci Proč nefunguje RapGet. Je zřejmé, že takto můžete objevit pouze ta klíčová slova, která se již v článku alespoň trochu vyskytují. Pokud v článku nemáte nic o varných konvicích, nikdo vás přes tuto frázi nenajde a vy se nikdy nedovíte, že byste zrovna tohle mohli do článku přidat.

Nepoužívejte úchylné SEO cool adresy. Dříve byly k vidění adresy typu example.com/p=1234, což bylo sice nicneříkající, ale zato se to dalo jednoduše zapamatovat nebo jste to mohli snadno poslat SMSkou apod. Zkrátka ta adresa byla použitelná, ačkoliv nebyla pěkná. Dnešní móda mít URL ve tvaru: example.com/kdyz-jsem-jel-dneska-do-prace-potkal-jsem-katku-a-mirku je opravdu ufounská. Takováto adresa nemá žádný smysluplný význam. Nikdo si ji nezapamatuje, nikde se nezobrazí celá, protože když ji někde vložíte, tak ji stejně systém ve většině případů zkrátí na nějaký tvar example.com/kdyz-js(…)irku, takže ani klíčová slova ve zpětných odkazech tím nezískáte. Vhodný kompromis je tak používat mod_rewrite, ale mít krátké názvy, negenerovat adresu přímo z nadpisu, jak to bývá u většiny redakčních systému, ale upravit to do rozumné podoby. Stačí třeba vybrat dvě klíčová slova jako identifikátor článku a ta tam vrazit.
Proč není v článku zmínka o HTML?

Možná někoho zmátlo, že jsem v článku o onpage SEO prakticky vůbec nemluvil o HTML. Je to proto, že si myslím, že HTML nehraje v SEO žádnou důležitou roli. Uživatel zpravidla žádné HTML nevidí, vyhledávač by se měl chovat podobně. Proto se domnívám, že vyhledávač stejně při ukládání stránky do indexu drtivou většinu HTML tagů vyháže a ponechá si v databázi skoro holý text. Jediný faktor, který může HTML ovlivnit, je velikost stránky. A to jedině negativně. Takže lze říci, že čím méně HTML, tím lépe :-). Například Yuhů (před nedávnem ještě šéf vývoje seznamáckého fulltextu) na otázku, jestli je z hlediska SEO lepší <b> nebo <strong> odpovídá:

    „pro SEO je lepší <b>, protože je kratší. Ale ne o moc. Je to fakt jedno.“

Z pohledu SEO mají určitě velký význam <title> a <a> :-).


Kometáře

Zatim tu nejsou žádný (schválené) kometáře.
Nové kometáře nejsou povolené.

Související články

300 bitva u thermopil cz online ztráta identity na internetu ani cerna ip adresa badoo nový firefox cz aplikace do mobilu badoo air soft tank levně dárky k vánocům pro teenagery internet oskar technická podpora badoo